V éře umělé inteligence a upravování fotek je těžší než kdy dřív vnímat svou přirozenou krásu. Podle nedávného výzkumu by se jen dvě procenta žen popsaly jako krásné, mladé ženy vůbec. Jak si vybudovat zdravé sebevědomí i přes všudypřítomné algoritmy a přijmout to, jaké jsme?
Na sociálních sítích se denně setkáme se záplavou upravených fotek. Perfektně vyhlazená pleť, vypracované postavy nebo zářivě bílý úsměv – to vše může snadno podkopat naši sebedůvěru a narušit naši celkovou spokojenost se životem. Udržet si zdravé sebevědomí je ještě těžší ve chvíli, kdy se setkáváme s obrázky vytvořenými umělou inteligencí. Srovnávat se totiž s něčím, co ve skutečnosti ani neexistuje, může být pro naši mysl zrádné.
Značka Dove se už 20 let věnuje podpoře pozitivního vnímání těla. Letos provedla rozsáhlý výzkum s cílem zjistit, jak se ženy cítí a jak se mění vnímání krásy pod vlivem sociálních sítí.
uvedlo, že spokojenost s vlastním tělem ovlivňuje jak je samotné, tak i jejich okolí.
není se svým vzhledem jednoznačně spokojené.
by se popsaly jako krásné, mezi těmi ve věku od 18 do 26 let by to o sobě neřekla ani jedna. Svůj vzhled popisují nejčastěji jako průměrná, přírodní či dobře vypadající.
má obavy z rozmachu AI a jeho dopadu na vnímání sebe sama.
si uvědomuje, že fotografie žen v médiích jsou upravené.
přesto cítí tlak měnit svůj vzhled kvůli tomu, co vidí na sociálních sítích.
by se vzdala roku života výměnou za to, že dosáhne svého ideálního vzhledu.
Algoritmy vybírají obsah „na míru“ podle toho, co lajkujeme, komentujeme nebo sdílíme. Dokonce i podle toho, na co neklikneme. Pokud si prohlížíme fotky oceánu, náš feed se zaplní vlnami. Jestli nás zajímá hubnutí nebo líčení, dostaneme více příspěvků s touto tematikou.
Úprava toho, co vidíme na sociálních sítích, je klíčová pro naše duševní zdraví a sebevnímání. Algoritmy nám často ukazují to, co potvrzuje naše existující zájmy a přesvědčení, což může vést k jednostrannému pohledu na svět i na sebe sama. Když začneme vědomě upravovat svůj feed, vytvoříme tím pro sebe pozitivnější, inspirativnější a rozmanitější online prostředí.
Nejdůležitější pro budování sebedůvěry bez narušení technologiemi nebo sociálními sítěmi je však vztah sám se sebou. Mnoho z nás se snaží přizpůsobit nerealistickým společenským měřítkům a dosáhnout dokonalosti. Dlouhodobě to ale způsobuje, že jsme nešťastné, což ovlivňuje i naše vztahy.
„Když se podíváme hlouběji, zjistíme, že my ženy toužíme po dokonalosti hlavně proto, že chceme být přijaty a cítit, že na nás záleží. To je základní lidská potřeba,“vysvětluje psycholožka a lektorka osobního rozvoje Šárka Kučerová.
Snaha o neustálé zdokonalování nás může odtrhnout od toho, kým doopravdy jsme. Nikdy se nám nepodaří naplnit očekávání všech. A čím víc se budeme snažit přizpůsobit, tím víc se odpojíme od sebe. „Ztratíme spojení se svou jedinečností a zůstaneme jen s pocitem, že pořád něco není v pořádku. Tím se však dostaneme do slepé uličky,“ upozorňuje psycholožka.
Spokojenost s vlastním životem, vzhledem i osobností úzce souvisí s tím, jaký máme vztah samy k sobě. Každý z nás má hodnotu, ať už vypadá jakkoli, bez ohledu na schopnosti či úspěchy.
„Nemusíme čekat na to, až budeme mít ideální váhu nebo budeme vypadat tak a tak. Hodnotu a vnitřní jedinečnost už máme teď a ta je neměnná,“vysvětluje Šárka Kučerová.
Sebepřijetí a vztah, který samy se sebou máme, je pak podle ní celoživotní proces. Neustále se mění a prohlubuje s ohledem na to, v jaké životní fázi se zrovna nacházíme.
To, jak promlouváme samy k sobě, má velký vliv na to, jak samy sebe vnímáme. „Vztah k našemu tělu je úzce spojený s tím, jak o sobě smýšlíme a jak se sebou jednáme. Vše začíná vnitřním dialogem a tím, jaká slova si říkám,“ vysvětluje Šárka Kučerová. Jako příklad uvádí to, když na svém těle vnímáme nějaký nedostatek. Pokud si v duchu říkáme věty typu „ty teda dneska vypadáš“ nebo „podívej se na ty stehna“, pak si moc nepomůžeme.
„Vždycky se zamysleme nad tím, jestli bych to, co říkám sobě, byla schopná říct své nejlepší kamarádce. To pro nás může být měřítko,“radí Šárka Kučerová.
Netýká se to přitom jen našeho vzhledu, ale i momentů, jak na sebe reagujeme ve chvíli, kdy se nám něco nepodaří nebo kdy máme pocity selhání. „Buďme k sobě vlídné. Úctu a respekt se snažíme projevovat lidem kolem sebe, měly bychom ji ale mít nejdříve vůči sobě.“
I když se nám naše tělo v danou chvíli nemusí zcela líbit, můžeme si k němu postupně vytvořit pozitivní vztah. Pomůže nám v tom vděčnost za všechny funkce, které naše tělo každý den plní. „Když si začneme vědomě všímat těchto zdánlivě samozřejmých věcí a děkovat tělu za to, co pro nás dělá, postupně zlepšíme náš vztah s ním,“ říká Šárka Kučerová. Navrhuje začít děkováním za drobné úkony, které zvládá, jako je třeba možnost dýchat, chodit, zvedat děti nebo si užívat oblíbený sport.
Každý den si najděme alespoň půlhodinku, kterou věnujeme jen samy sobě. Může to být procházka, lekce jógy, ale i maličkosti, jako je třeba to, že si dáme vyživující masku na vlasy. „V mezilidských vztazích pocit lásky vůči někomu roste s tím, když pro druhé něco děláme nebo se o ně staráme. To samé se děje také ve vztahu k sobě samé.“
K lepšímu vztahu a propojení s naším vnitřním já pomáhá také naplňování potřeb. Pokud je pro nás tyto potřeby těžké definovat, můžeme začít tím, že si řekneme, co vyloženě nechceme. V dalším kroku můžeme pokračovat tím, že si položíme otázku, jak se nyní cítím a co pro sebe můžu udělat, abych se cítila líp. „Někdy to může být jen procházka, protažení nebo nějaká malá radost, jako třeba dobrý čaj nebo chvíle u oblíbené knihy,“ dodává psycholožka s tím, že takové cvičení můžeme opakovat každý den.
Nastavení hranic nám pomáhá chránit se před tím, aby nás určité věci zraňovaly. Jestliže nevíme, kde naše hranice jsou, Šárka Kučerová doporučuje zamyslet se nad tím, jaké momenty v nás vyvolaly pocity hněvu či smutku.
„Emoce jsou naším vnitřním barometrem. Pokud takové situace máme, pak je to jasný signál, že v tu chvíli někdo překročil naši hranici,“dodává Šárka Kučerová.
Když si jasně uvědomíme, co je pro nás přijatelné a co ne, dokážeme pak vědomě zabránit tomu, aby nám určité situace nebo slova ubližovaly. „Opravdu si je pak dokážeme nebrat osobně a jsme vůči nim více odolné,“ doplňuje psycholožka.
Budování zdravého vztahu k sobě a péče o vlastní tělo souvisí i s tím, jaký obsah si dovolujeme vstřebávat v online světě. Stejně jako nastavujeme hranice ve vztazích, můžeme upravit i svůj digitální prostor, aby nás více podporoval v sebelásce a pozitivním vnímání sama sebe. „Samy si můžeme vytvořit online prostředí, které nás bude posilovat a podporovat,“ dodává Šárka Kučerová.
Dove chce pomáhat tvořit svět, kde krása zůstává skutečná, dosažitelná – a ženy mohou být samy sebou bez tlaku na to, aby se snažily dosáhnout dokonalosti.
V době, kdy technologie umožňují téměř neomezenou manipulaci s naším vzhledem, je důležitější než kdy jindy připomínat si, že skutečná krása spočívá v naší jedinečnosti a rozmanitosti. Značka Dove bojuje za skutečnou krásu už 20 let. Ve svých reklamách zobrazuje skutečné ženy, bez ohledu na jejich věk, velikost oblečení nebo barvu pleti. Všechny ženy jsou vyobrazené bez retuší a filtrů – a od letošního roku k tomu přidává i závazek, že nebude k úpravám nebo vyobrazení žen využívat AI.
